O skalním městě Petra a jeho historii toho již bylo napsáno mnoho. V roce 2007 byla zařazena do seznamu tzv. nových divů světa. Její historie sahá přes 2000 let zpět. Většinu svých návštěvníků proto ne náhodou uchvátí a já patřím mezi ně. Nutno podotknout, že to bylo z velké části až kvůli výletu druhý den, kdy jsem pochopil velikost města a mimo hlavní trasu poznal i její přírodní krásy.
Cesta do Petry
Zvolil jsem variantu dopravy s JETT. Za zpáteční lístek do Ammánu jsem zaplatil 18 JOD, což mi přijde hodně rozumná cena. Autobus byl klimatizovaný a s WC, ale nic ultra moderního. Šlo o starý německý bus, kde lidé větších rozměrů docela trpěli. Cesta totiž trvala necelé 4 hodiny, ale součástí byla asi 20 minutová zastávka u jednoho z turistických obchodů. Konala se při cestě oběma směry. V prostorách restaurace bylo vždy zdarma WC. Samotná cesta z hlavního města je zajímavý zážitek – cestou je vidět poušť, občas nějaká ta vesnička a hořící pneumatika… Až jako fata morgana vystoupí z pouště hory zvláštních tvarů a barev, působící jako přízrak. Autobusové nádraží se nachází hned vedle vstupu do areálu.
Po té, co projdete turistickým centrem, kde se mimochodem nachází pěkné a moderní archeologické muzeum, čeká vás necelý kilometr cesty ke vstupu do Petry – do soutěsky. Počítejte s tím, že projít ji zabere i více než 20 minut. Pak dorazíte k Pokladnici, která je snad vždy v obležení turistů. Samotný příchod soutěskou k Pokladnici je nevšední zážitek. Skály hrají všemi odstíny červené a oranžové. Příchod k Pokladnici působí jako zjevení – krásný zážitek.
Od Pokladnice ke Klášteru
Od Pokladnice pokračuje asi 2 km dlouhá hlavní trasa areálem skrz původní centrum města směrem ke Klášteru (asi druhé nejznámější památce). Na této trase se střídá písek se skalnatým povrchem a starobylou kamennou cestou. Kromě davů turistů a obchůdků s cetkami po cestě uvidíte krásné nabatejské divadlo, desítky až stovky menších hrobů a otvorů ve skalách, stěnu s hrobkami králů, až přijdete do hlavního centra. Kromě zbytků Velkého chrámu to vypadá, že zde nic není – jen kopcovitá planina. Opak je pravdou – zde se nacházelo významné centrum a ony kopce pravděpodobně ukrývají ještě nejedno tajemství. Velký chrám po levé straně je největší stavbou v Petře. Můžete si v něm prohlédnout jako zázrakem zachovanou malovanou fasádu. Naproti Velkému chrámu se nachází zbytky dalších kostelů a chrámů. Překročíte-li koryto řeky, můžete se vydat na podrobnější průzkum. Čeká vás tu mimo jiné krásná mozaika v byzantském kostele.
Z centra vede cesta dále do hor ke Klášteru. Stoupání může zabrat i kolem 30 minut. Cesta je sice náročná, ale stojí za to. Během ní se vám naskytne nejeden zajímavý výhled. Klášter sám působí jako zjevení (nejlépe nasvícen v odpoledních hodinách). Jde o nejzachovalejší fasádu takto obřího rozměru v Petře. Oproti pokladnici je méně zdobený, ale za to větší a také perfektně zachovalý. Fasády hrobek králů jsou sice ještě větší, ale zdaleka ne tak zachovalé.
Hlavní trasa nestačí
Nejkrásnější pocit v Petře jsem však měl při výstupu na Vysoké obětiště. Cesta míří vzhůru po schodech – buď od Pokladnice nebo vlevo před divadlem. Výhledy odsud jsou famózní – nejen na město s jeho hrobkami, ale i na okolní hory, skály a přírodu. Pokud projdete celý trek a vyjdete u Velkého chrámu, zažijete Petru nejen historickou, ale i plnou nádherných skalních výhledů. Cestou narazíte na několik velmi zajímavých hrobek a skalních rytin, které na hlavní trase neuvidíte.
Další nepřehlédnutelnou částí Petry je stěna hrobek králů. Nachází se naproti divadlu, tedy po pravé straně při cestě od Pokladnice. Ve výšinách, na skalní stěně v nejlukrativnějším místě naproti hlavnímu centru města, si nabatejští králové stavěli své velkolepé hrobky. Fasády z dálky působí opravdu impozantně a nádherně. Při bližším ohledání však zjistíte, že si zub času už odnesl svoji daň. Tak jako absolutní většina hrobek v celém městě, interiéry znamenají prázdné prostory zapáchající výkaly beduínských oslů, které zde ustájují – toliko k velkoleposti.
Ubytování
V Petře jsem strávil jednu noc v hotelu Petra Gate Hotel (ok na jedno přespání) ve Wadi Musa. Jde o turistické městečko, takže ceny jsou „dvojnásobné“. Celkově doporučuji se do Petry předzásobit, pokud vám jde o rozpočet – ale i v samotném skalním městě moc příležitostí k občerstvení nenajdete (ale ano jsou tam včetně několika WC). Mám rád historii, krásné výhledy. Nemusím tedy dlouze vysvětlovat, že 2 denní návštěva pro mě znamenala chybu. Měl jsem tam být alespoň týden, protože by to opravdu stálo za to. Těch míst, kam se v okolí dá jít je opravdu hodně (např. tzv. Malá Petra). Nedokážu si však představit návštěvu během horkého léta. Listopad byl ideální. Jeden den na návštěvu je opravdu málo a dojem z města nebudete mít moc objektivní. Uvidíte pravděpodobně jen malou část. Dva dny jsou OK pro fyzicky zdatného turistu, jinak bych se nebál 3 dnů…
Petra, scam city
Nutno také podotknout, že Petra není jen nádherný přírodní a historický zázrak. Jde o nejnavštěvovanější památku v zemi, takže ceny místních služeb a přístup domorodců tomu odpovídají. Mějte však oči na pozoru před drobnými podvody. Důležité je si cenu dohodnout předem. Asi nejznámější triky jsou:
- Doprava v ceně vstupenky
V celém areálu se nachází mnoho beduínů nabízející svezení na oslovi, koni nebo velbloudovi. Hlavně starší movitější turisté tyto služby využívají, šlapání po areálu je opravdu hodně a v létě si to ani nedokážu představit. Zvířata sice vypadají docela OK, ale sám jsem viděl oslíka sedřeného na několika místech do krve se 4 barely vody, kterého mrskal beduín, aby ho popohnal. Navíc jejich podkovy ničí staré nabatejské schody, takže pokud možno výšlapy konejte opravdu po svých. Podvod spočívá s tom, že turisty odchytávají přímo u vstupu do areálu se slovy: „Pane, máte vstupenku?“. Pokud se chytnete a vstupenku jim ukážete, nabídnou svezení na koni, které je podle nich v ceně vstupenky. Důležité je před zahájením jízdy usmlouvat cenu. Pokud to neuděláte, budete litovat… Když se budete odvolávat na to, že beduín tvrdil, že jízda je součástí vstupenky, mile rádi vám vysvětlí, že jízda ano, ale cena ne. Tu si musíte zaplatit, a to pořádně. - Pohled za dinár
Ve městě potkáte spoustu otravných žebravých dětí, které umí velmi dobře anglicky. Ty šikovnější prodávají kamínky, jízdu na oslovi nebo pohledy. Průvodcovské rady, které vám směle bez otázání poskytnou také nejsou zadarmo. Často potkáte chlapce prodávajícího „pohled za dinár“. Chlapec v ruce drží leporelo pohledů. Když mu dáte dinár, zeptá se, kde je zbylých 11, protože v leporelu je 12 pohledů! Když odmítnete, myslíte, že vám ten dinár vrátí? - Happy hours
Zhruba od 13h do 17h můžete v celém areálu slyšet volání prodejců, že máte obrovské štěstí, protože právě teď je v jejich stánku happy hour! Znamená to, že ceny jsou stejné, ne-li vyšší než dopoledne, ale nějak vás nalákat musí, že…
Petra je zážitek, který se vlastně nedá moc předat. Nejlépe ho zažít.
Pro další informace o Petře se můžete podívat na oficiální web visitpetra.jo. Pokud vás zajímá Jordánsko více, koukněte na mé další články o Ammánu a Jordánsku obecně.