Maroko – praktické tipy – 1/6

Maroko

V řijnu 2019 jsme s kolegou a kamarádem vyrazili na týden do Maroka. Výlet jsme si chtěli zpříjemnit půjčením auta, protože v Maroku je toho opravdu hodně k vidění. Nakonec jsme ujeli celkem 1503 kilometrů. Projeli královská města Rabat, Meknes, Fes a Marrakéš a viděli spoustu dalších zajímavých lokalit. Než se budu podrobněji věnovat jednotlivým městům a oblastem, pokusím se shrnout vše, co je dobré vědět před odjezdem. Snad se někomu budou zde popsané informace a tipy hodit.

Půjčení auta

Volba padla na společnost Hertz. Jistě seženete mnohem levnější, ale my hledali “jistotu”. Pověst půjčoven a špatné dopravní situace v Maroku nás přesvědčila jít tou nejjistější cestou. Objednávku jsme udělali dopředu na marockém webu společnosti Hertz. Cena zde byla totiž o něco levnější, než přes český web. Navíc zde nabízeli “total insurence”. Tzn. kompletní pojištění bez spoluúčasti, což jsme v obecných mezinárodních smlouvách nenašli. Smlouvu jsme přečetli ještě online doma, takže nás nepřekvapilo, že kromě smluvní ceny (cca 1100 Kč na den) nám na místě udělali ještě blokaci cca 2600 MAD na dodatečné položky (ztráta klíčů, benzín, atd.). Nutno podotknout, že vše šlo přes debitku, takže kreditka nebyla potřeba (jen ji musíte mít fyzicky s sebou).

Na letišti Menara (hned po projití celnice) je areál, kde se dají pořídit simky a půjčit auta. Má zde stánek asi 5 autopůjčoven, ale jen dva stánky byly v provozu. Jeden z nich Hertz, takže zde jsme podepsali smlouvu a poslali nás ven na parkoviště. Jak už to tak chodí, auto které jsme dostali bylo jiné, než vybrané na webu, ale ze stejné kategorie. Dostali jsme Citroen C3, který měl najeto něco přes 43 tisíc a karosérie podle množství otluků už něco zažila (aby ne, jsme v Maroku). Zapůjčení tedy proběhlo bez problému a dle očekávání. Na řadě byl náš první šok z cesty Marrakéší.

Na vrácení auta si ponechte dostatečnou rezervu. 1) není úplně triviální na letišti Menara najít ten správný vjezd na parkoviště ke stánku Hertz. 2) Hertz má napilno, tvoří se fronty a odevzdání / prohlídka vozu chvilku trvá.

Náš Citroen C3 někde mezi Ouarzazate a Tinerhirem

Dopravní situace

Je třeba podotknout, že řízení v Maroku není pro každého. Důrazně doporučuji maximální pojištění a zápůjčku jen v případě, že jste zkušený řidič. Průjezd Marrakéší byl pro nás křest ohněm. Hustá doprava, kde automobily jedou v podstatě svévolně, jak je napadne, bez dodržování jízdních pruhů nebo světelné signalizace. Do toho motorky a povozy s osly. Jedna velká džungle. Doprava ve městech je opravdu pro otrlé. Musíte hodně dávat pozor, abyste někoho nepřejeli nebo do vás někdo nevrazil. Rozhodně se nedá spoléhat na jakékoliv předpisy, protože je stejně nikdo moc nedodržuje. Faktem je, že po chvíli si zvyknete a prvotní šok je pryč.

Dálnice mezi Marrakéší, Rabatem a dále na Fes je trochu jiný svět. Provoz zde nebyl nijak hustý, jelo se docela krásně. Je však třeba nadále počítat s tím, že potkáte poměrně hodně exotů a bezmozků. Celkem pravidelně jsme potkávali řidiče, kteří jezdili prostředkem silnice – po čáře. Blikali jak je napadlo, aniž by odbočovali. Prostě nikdy nevíte, co ostatní udělají a čeho jsou schopní. Běžným jevem je jízda v levém jízdním pruhu – musíte si zablikat a zatroubit, aby dotyčný uhnul. Počítejte také s mýtnými bránami. Na celé dálnici je jich poměrně dost. Většinou se platí kolem 20 MAD, ale nasčítá se to. Odhadem celý průjezd do Fesu byl určitě nad 100 MAD.

Pozor na makaky! (Azrou)

Kvalita silnic je však úžasná. Stav vozovky je většinou mnohem lepší než u nás. Pozor je třeba dávat na silnicích nižších tříd – občas jí kousek prostě chybí, kvůli záplavám a sesuvům. Místa jsou značena a dobře průjezdná – jen ne po asfaltu. Zajímavé je, že se kolem těchto míst často intenzivně pracuje a opravuje (i v noci). Všudypřítomná ostražitost je nezbytná. Obzvláště pak ve městech a vesnicích, kde chodci a jednostopé dopravní prostředky mají pro strach uděláno!

Mohu potvrdit, že policejní kontroly, resp. radary jsou velmi časté. Je tedy nutné dodržovat limit – bohužel ten mezi městy (80-100) bývá málo kdy značen. Dovtípili jsme se tedy, že v obci se jezdí 60 (pokud ne méně), mimo obec 80 nebo 100, na dálnici 120. Značení je třeba bedlivě sledovat, protože snížení rychlosti znamená 50% šanci, že bude radar. Kontrol bylo opravdu hodně. Nastavili jsme si tedy speed limit v našem C3, takže nás policie stavěla jen 1x a to nám odpustili…

Ubytování

V Maroku je to jednoznačná volba – riady. Mají super poměr cena/výkon. Většinou kolem 1000 Kč za dvoulůžko se snídaní. Navíc se nachází v centru města a jako bonus bývají nádherně zdobené. Je to prostě autentické, tradiční bydlení s terasou na střeše a vnitroblokem na snídaně. Většina ubytování přes booking přijímá platbu v keši v eurech, což nám přišlo nejvýhodnější (odpadá převod na MAD). Čistota bývá střední, tedy na evropské poměry žádný zázrak. Vyzkoušeli jsme asi 5 riadů a ten nejlepší jsme našli v Meknesu. Byl krásně zdobený a dvoulůžko nestálo ani 700 Kč včetně dobré snídaně. Další jídla si často můžete také připlatit. Jedinou nevýhodou riadů je často malý vnitřní prostor pokojů (historické domy) a izolace oken a dveří. Ty jsou totiž většinou dřevěné, takže nezabrání hluku ani teplotní ventilaci. Doporučuji Ryad Bab Berdaine v Meknesu. Naopak varuji před riadem Noujoum Medina ve Fesu – mají štěnice…

Riad Bab Berdaine – nejhezčí a nejlevnější (Meknes)

Ceny

Směnáren a bankomatů sice nepotkáte kdo ví kolik, ale v každém větším městě nějaký ten bankomat je. Kurzy jsou pochopitelně trochu horší. Výběr z bankomatů probíhal vždy bez problému a bez zvláštních poplatků. Na spoustě míst (riady, památky) se dá platit i eurem, ale počítejte s výrazně horším kurzem. Běžný přepočet místních je 1 EUR = 10 MAD, přitom kurz za 1 euro je nyní cca 10,69 MAD.

Vstupné 10 – 70 MAD (nejčastěji 70)
Oběd 30 – 60 MAD na osobu (střední kategorie)
Parkovné 10 – 20 MAD na den
Benzín 11,5 MAD
SIM karta s 10GB dat 14 EUR

Marocké dirhamy (MAD)

Jídlo

Snídaně jsme řešili v riadech. U větších měst, mimo centrum, bývají markety. Nejsou ale zrovna moc rozšířené, spíše vzácné (nejčastější je Carrefour). Ceny tam nebývají nejlevnější – srovnatelné s ČR. Další možností jsou malé obchůdky s potravinami v medinách. Výběr je ale dosti limitovaný. Zbývají tedy restaurace a občerstvení. Mimo historická centra se dají najít docela evropsky vyhlížející podniky, kde není problém se za vyšší cenu normálně najíst. Kolem medin a centra ale čekejte buď drahé rádoby restaurace nebo rychlá občerstvení. Podle hodnocení na webu jsme našli několik dobrých. Ceny se pohybovaly do 100 MAD pro 2 osoby. Stejně dříve nebo později skončíte s průjmem a na chlebu. Naštěstí marocké pečivo patří k těm chutnějším 🙂 Balenou vodu koupíte v každém menším stánku, ale zvažte, zda stánek v medině dokáže balenou vodu kvalitně skladovat…

Tajine s chlebem a olivami (Zaida)

Jazyk

Cedule ve 3 jazycích (Fes)

Speciálně se musím zmínit o tom, jak se dá v Maroku domluvit. Počítejte s tím, že v turistických oblastech je angličtina ještě docela OK. Vyjedete-li mimo turistické ghetto, jediný jazyk k domluvě je francouzština. Jen zřídka narazíte na někoho mladšího, kdo zná něco málo anglicky. Francouzština je výhodou i v muzeích, protože absolutní většina exponátů postrádá anglický popis. Ze zkušenosti mohu doporučit našprtat alespoň základní číslovky a směrovky (např. exit). Zajímavé je, že v Maroku se setkáte nejen s francouzštinou, arabštinou, ale i berberskými jazyky a písmem – tamazight apod. (viz foto vpravo)

Slovníček

Před odjezdem do Maroka je dobré zorientovat se v pár názvech, které vám pomohou pochopit a zorientovat se v mapě:

medina – historické jádro města, specifické úzkými klikatými uličkami
mellah – židovská čtvrť
riad – tradiční historický dům s vnitřní zahradou nebo nádvořím
medresa – islámská náboženská škola, většinou přístupná turistům
souk – trh
ksar – tradiční venkovská opevněná vesnice
kasbah – pevnost, hrad

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *